Súľovské skály najdete nedaleko slovenského města Bytča. Skály jsou slepencové. Slepenec vypadá na první pohled jako hrubý beton. Je složen z malých hladkých kamínků spojených vápenitým tmelem do pevné hmoty.
Po zaparkování a zaplacení poplatku za parkoviště 2 EURa vycházíme kolem 10:30 hod. po zelené značce směrem k Súľovskému hradu. Cesta z parkoviště příkře stoupá lesem po stezce protkané spletí ošlapaných kořenů. Náš mladší syn místy zapojuje pohon 4×4 (tj po čtyřech). Po cca 40-ti minutách chůze docházíme na hřeben, kde je první skalní vyhlídka.
Následuje už mírnější stoupání k Súľovskému hradu. V hůře schůdných úsecích cesty jsou připevněny žebříky. Za cca 1,5 hod., přesně v 12:00 hod. jsme stanuli na nejvyšším patře hradu a kochali jsme se krásnou vyhlídkou do údolí.
Súľovský hrad je zřícenina, byl založen počátkem 15. století. Byl zničen zemětřesením, požárem a samozřejmě i věkem. Zachována byla pouze část zdiva. Výstup hradem do nejvyššího patra je trochu náročnější, musíte použít dva žebříky a protáhnout se dírou ve zdivu. Já jsem musel sundat batoh, abych se protáhnul. Pravda, mám „malý batoh“ i na břiše, ale ten tak lehce sundat nejde 🙂 .
V 12:15 zahajujeme sestup. Cesta lemovaná zábradlím klesá příkře serpentýnami dolů. Po pár minutách se ocitáme na rozcestí „Lúka pod hradom“. Zde se můžete rozhodnout, zda budete pokračovat dolů na parkoviště, nebo na Sedlo pod bradou -> Roháč – Čiakov -> Lúka pod Roháčom -> Šarkania diera -> Lúka pod Roháčom -> Parkoviště. My pokračujeme po červené zpět na parkoviště.
V 13:30 už máme na stole oběd v místní restauraci Čierny potok. Po vstupu do restaurace mám pocit, jako bych se posunul v čase o cca 40 let zpět. Ale s obsluhou, jídlem i cenami jsme byli spokojeni.
Po obědě nasedáme do auta a odjíždíme zpět domů, děti po 10 min jízdy usínají.
Odkaz na mapy.cz s trasou výletu.
