Starej se o svůj mozek jako o své nablýskané auto či mobil! Mýty a pověry….

K napsání tohoto článku mě přivedl film, který jsem nedávno viděla na HBO. Tento  film se jmenoval: „Pořád jsem to já“? od Still  Alice v hlavní roli Julianne Moore. Mnoho lidí se vyjadřuje na internetu k tomuto filmu ať již kladně anebo záporně. Já osobně musím říct, že po tomto filmu se na tuto nemoc dívám s respektem a mám za to, že tato nemoc je opravdu velmi zákeřná. Sledování tohoto příběhu na mě zanechalo velký dojem a zamyšlení se nad touto nemocí.

Jelikož se stále přesně neví, co je za touto nemocí, existuje mnoho pověr a mýtů, které jsou lživé. A proč mít stále otazníky v hlavě jestli je či to není pravda, pak vás to akorát znervózňuje a užírá vás to. Proto jsem si říkala, že vám napíšu následující rozšířené pověry o mozku, které nejsou pravdivé.

Brain medicine mental health care concept as hands holding an open pill capsule releasing gears to a human head made of machine cog wheels as a symbol for the pharmaceutical science of neurology and the treatment of psychological illness.

první mýtus: Schopnost pamatovat si se s věkem zhoršuje

pravda: Starší mozek sice ztrácí trochu na rychlosti, ale neztrácí nic ze své kapacity, to je třeba si uvědomit. Zapamatovat si složitou sadu instrukcí či dlouhý seznam slov bude vyžadovat sice více času a častější opakování. Jestliže si však dáme práci, zapamatujeme si takové informace stejně dobře jako mladší člověk a možná i lépe.

 

druhý mýtus: Vzpomínky jsou přesnou kopií informací či událostí.

pravda: Vzpomínky nejsou ani tak uchovávány, jako spíše nově vytvářeny pokaždé, když jsou vyvolány. Existují v komplexní síti propojení nervových buněk po celém mozku. Když se snažíme něco si zapamatovat, vytváříme cestu pro unikátní paměťovou stopu. A podobně jako v případě cesty ve fyzickém světě, čím častěji po ní chodíme, tím více se vyšlape, a tím snazší je po ní chodit.

 

třetí mýtus: Ve čtyřiceti nebo padesáti letech začíná být mozek pomalejší.

pravda: Duševní hbitosti, nikoliv však kapacity, začíná ubývat kolem čtyřiadvacátého roku. Čím jsme starší, tím větší práci dá udržet myšlení ve vysokých obrátkách.

Co říci závěrem, pečujte stále o svůj mozek, tak jako byste pečovali o své auto nebo mobil. Mozek máme jenom jeden a je potřeba se o něj pečlivě starat a trénovat jej. Nenechte proto svůj mozek zahálet, ale naopak vyžadujte po něm, aby zvládal nové dovednosti a nové typy činnosti, i když mu to zabere i více času než dříve.

Jak to máte vy s vaším mozkem? Trénujete ho a dopřáváte mu zdravé recepty, abyste měli bystřejší myšlení? Napište své zkušenosti pod článek.

Tisk

Napsat komentář